TIPY NA VÝLET
Výlety po národních parcích
V letní sezóně jezdí ze Špičáku až pod Boubín pravidelné ( Zelené autobusy ), navazující na síť obdobných linek ( vč. vlakových ) na Šumavě a v Bavorském lese. Národní park Šumava organizuje za poplatek exkurze a výlety s průvodcem určené pro seniory a osoby se sníženou mobilitou do míst, kam by se běžně nedostali.
Rozhledna Poledník a nová zážitková trasa
Správa Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava otevřela novou zážitkovou trasu polomem horské smrčiny. Trasa vede v těsné blízkosti rozhledny Poledník v délce necelého kilometru. Návštěvníci tak mohou sledovat přirozenou obnovu horské smrčiny po orkánu Kyril, který se přehnal územím v roce 2007. Trasa umožňuje bezpečný průchod středem polomu a nabízí možnost pozorovat procesy přirozené obnovy lesa z vyvýšené plošiny. Vzhledem ke značné členitosti není trasa vhodná pro cyklisty, ani pro malé děti. Děti do 10 let věku mohou trasu absolvovat jen v doprovodu dospělé osoby. Trasa je z důvodu bezpečnosti otevřena pouze v letní sezóně. Vstup je zdarma.
Šumavské slatě
Rašeliniště jsou jedním ze symbolů šumavské přírody, pouze tři ze slatí jsou přístupné turistům:
Tříjezerní slať je malé svahové vrchoviště, které se rozkládá pod jihovýchodním svahem Oblíku. Malá naučná stezka z roku 1978 umožní pohodlnou prohlídku rašeliniště s třemi jezírky.
Jezerní slať najdeme mezi obcemi Kvilda a Horská Kvilda. Od roku 1933 je chráněným územím o výměře 103 ha. Na okraji slatě je vyhlídková věž a chodník.
Chalupská slať se vyjímá mezi obcemi Borová Lada a nové Hutě. Je to největší rašelinné jezírko v Čechách o rozloze 1,3 ha, ke kterému vede poválkový chodník.
Prášilské jezero
se nachází 5 km od obce Prášily. Jezero se nachází v nadmořské výšce 1080 m a rozprostírá se na 3,75 ha, maximální hloubka 14,9 m. Nad Prášilským jezerem se tyčí 150 m vysoká karová stěna, kouzelnou scenérii dotvářejí skalní sruby a kamenná moře. Dříve se voda z jezera používala k plavení dřeva.
Vchynicko-tetovský kanál
Délka kanálu je 14,4 km, výškový rozdíl je 190 m, místy je koryto až 5 m široké, částečně vyzděné. Původně spojnice řek Vydry a Křemelné, která obchází nesplavnou část Vydry. Sloužil k plavení metrového dříví na Čeňkovu Pilu a do dalších pil při řece Otavě. Kanál začíná 2 km od Modravy pod bývalou osadou Vchynice-Tetov. V místě odbočení kanálu byla řeka Vydra přehrazena hradlovým mostem, ten sloužil jako hráz, která zabraňovala pronikání plaveného dřeva do nesplavného balvanitého koryta řeky Vydry. Dnes je po mnoha letech tento most zrekonstruován a slouží turistům.